Metody evaluace a RIA

Název:

Taxonomie – klasifikační systém hodnocení udržitelnosti zemědělství

Zadavatel:

Horizon Europe

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

01/2022–12/2025

Popis:

Popis: Pro naplňování cílů EU v rámci New Green Deal, dosahování uhlíkové neutrality apod. vzniká řada dílčích nástrojů. Jedním z nich je Taxonomie EU, která představuje systém klasifikace ekonomických aktivit vzhledem k jejich environmentálním dopadům. Taxonomie EU má za cíl podpořit soukromé investice do udržitelného růstu a přispět ke klimaticky neutrální ekonomice v řadě různých odvětví. Zemědělství je jedním z nich.
Cílem projektu je příprava vhodného prostředí pro zavedení chystaných požadavků EU na hodnocení udržitelnosti hospodaření v resortu zemědělství a lesnictví, resp. vytvoření klasifikačního systému tohoto hodnocení, tzv. Taxonomie, a to jak pro cílové podniky, které budou mít povinnosti či záměr hodnocení provádět a zveřejňovat, tak pro finanční instituce a investory. Součástí projektu, který na základě analýzy vhodných datových podkladů (IS RESTEP, další veřejné i neveřejné zdroje), přístupů typu Life Cycle Assessment, uhlíková stopa, vodní stopa apod. a evropských i národních požadavků připraví metodiku a sadu softwarových nástrojů pro podniky a finanční sféru, bude také komplexní a průběžně projednávaný podklad pro rozhodování Ministerstva zemědělství k nastavení celého systému. Tým IEEP se v projektu zaměří na institucionální analýzu a hodnocení dopadů zavádění Taxonomie EU v oblasti zemědělství. Bude proto provedena analýza případných konfliktů a bariér spojených s implementací klasifikačního systému udržitelného zemědělství ve vazbě na klíčové aktéry (MZe, MŽP, zemědělské podniky, poskytovatelé úvěrů a pojištění, investory apod.) a dále budou vyhodnoceny celkové dopady zavádění ve vazbě na vzniklý návrh klasifikačního systému udržitelného zemědělství v podobě dokumentu obdobnému ke zprávám RIA.

Zodpovědní řešitelé: 

Jan Macháč, Martin Špaček, Jan Brabec, Eliška Mičová, Lenka Zaňková (Zemková), Marek Hekrle

Ve spolupráci:

Česká zemědělská univerzita v Praze (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) a další partneři

Název:

Studie posouzení dosažitelnosti trvalých limitů vypouštění odpadních vod do vod povrchových a jejich nákladové přiměřenosti (PČOV a MČOV Roztoky)

Poskytovatel:

Veolia Česká republika, a.s.

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

2020-2021

Popis:

Předmětem studie je komplexní posouzení nákladové přiměřenosti a proveditelnosti trvalých limitů pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod na průmyslové a městské ČOV v Roztokách. Studie analyzuje dostupné technologické možnosti čištění odpadních vod s ohledem na ekonomické a environmentální aspekty a požadavky na nejlepší dostupné technologie (BAT, Best Available Techniques).

 Zodpovědní 

řešitelé: 

Jan Macháč, jan Brabec, Marek Hekrle

Název:

Flood insurance in the areas of Skadar/Shkoder Lake – Buna/Bojana River, and Struga in Ohrid Lake

Poskytovatel:

Global Water Partnership Mediterranean

Řešitel:

DHI Hungary Limited Liability Company

Období řešení: 

2020-2021

Popis:

Cílem tohoto projektu bylo posoudit proveditelnost zavedení pojištění proti povodním / přírodním katastrofám jako jednoho ze souboru nástrojů přenosu povodňových rizik pro povodí a poskytnout jasná doporučení, co by bylo zapotřebí pro úplný rozvoj a implementaci pojištění pro celou povodí. programu provedením studií v pilotních oblastech, které patří mezi oblasti s nejvyšším rizikem záplav v povodí Drin, tj. v oblastech Skadar / Shkodër, Buna / Bojana a Struga.

Do projektu se zapojili členové e-academia jako externí dodavatelé a byli zodpovědní za realizaci šetření ochoty platit za pojištění, dále pak ochoty přispívat na realizaci opatření a ochoty dotovat pojištění ze strany soukromého sektoru.

Zodpovědní

řešitelé:

Jan Macháč, Jan Brabec

Název:

Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko-ČR

Zadavatel:

Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (projekt leader: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha)

Období řešení: 

1/2017–12/2019

Popis:

Cílem projektu je zintenzivnění a prohloubení spolupráce institucí za účelem podpory a rozvoje přeshraniční železniční dopravy mezi ČR a Saskem, a to zejména ve vazbě na připravovanou a plánovanou vysokorychlostní železniční trať (VRT) Drážďany-Ústí n/L-Praha. Projekt poskytne důležité vstupy do rozhodovacího procesu v rámci plánů rozvoje dopravy obou stran. VRT Drážďany-Ústí n/L-Praha představuje nejen alternativu ke stávajícím železničním tratím v Labském údolí, ale je i důležitou podmínkou pro odstranění přeshraničního úzkého hrdla mezi Německem a ČR. Realizací nové tratě budou vytvořeny podmínky ke zlepšení dopravního toku v centrální oblasti koridoru Východního středomoří a je příležitostí pro lepší napojení Saska a Severozápadu Čech na síť dálkové železniční dopravy v Evropské unii. Díky realizaci záměru bude dosaženo podstatného zkrácení doby jízdy z Ústí n/L do Drážďan, resp. z Prahy do Berlína a předpokladu pro snížení hlukové zátěže nákladní dopravou v turisticky atraktivním regionu Česko-Saské Švýcarsko vznikne více kapacity pro nákladní dopravu a pro užší hospodářskou a kulturní spolupráci. 

Zodpovědní
řešitelé:

Mgr. Kristýna Rybová, Mgr. Vladan Hruška, Ph.D. 

Název:

Hodnocení dopadů nově připravované/přijaté legislativy v oblasti VaK na příjmy domácností

Zadavatel:

Ernst & Young, s. r. o.

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

4/2016–9/2016

Popis:

Cílem studie bylo komplexně zhodnotit dopady jednotlivých návrhů změn zákonů z oblasti vodovodů a kanalizací, které vycházejí především z požadavků Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES). Jednalo se o změny hodnot přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, změny v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, navýšení poplatků za odběr podzemních vod a změny v podmínkách využívání kalů na zemědělské půdě. Plánované změny v zákonech by ovlivnily cenu vody a tím i konečné spotřebitele – domácnosti. Studie se proto zaměřila na analýzu dopadů legislativních změn na domácnosti v nejnižším příjmovém decilu s ohledem na regionální disparity příjmů domácností a cen vodného a stočného, jejichž zahrnutí doposud nebylo bráno na zřetel. Do analýzy byla rovněž zahrnuta velikost obce, povodí, do kterého spadá v případě odběru povrchových vod, aktuální stav čistíren odpadních vod (dále ČOV) a další proměnné, které se liší podle regionu. Celkově byly modelovány dopady pro více než 50 obcí ve všech krajích ČR. Pro každou obec byl vytvořen detailní model vycházející se stávajícího stavu a výše vodného a stočného. Následně byly promítnuty do modelu jednotlivé dílčí změny legislativy, což vedlo ke kalkulaci dodatečných nákladů a tím navýšení ceny vodného a stočného.

Závěry:

Provedením analýzy bylo zjištěno, že přijetí plánované legislativy by mělo dopad na narůst podílu výdajů za vodné a stočné na příjmy domácností v nejnižším decilu (s příjmy do 6 000 Kč na osobu) z průměrných 4,09 % dle roku 2015 na 4,56 % v roce 2023 po přijetí všech plánovaných a připravovaných legislativních změn. Pro domácnosti s příjmy mezi 6 000–8 000 Kč by se tento poměr zvýšil z původních 2,81 % na 3,42 %. Zvažované změny by vedly k zatížení rozpočtů domácností v průměru o 0,4–0,5 % celkových příjmů. Z analýzy dále vyplynulo, že největší vliv na zvýšení ceny vodného a stočného by mělo nastavení emisních limitů na vypouštění odpadních vod, kdy by řada aktuálně využívaných čistíren odpadních vod musela projít rozsáhlou rekonstrukcí, aby technologicky dosáhla technologické úrovně požadované zákonem.

Zodpovědní
řešitelé:

Ing. Jan Macháč, Ing. Lenka Zemková, Mgr. Kristýna Rybová

Ke stažení:

Část výsledků byla prezentována a publikována ve sborníku: MACHÁČ, J. –  ZEMKOVÁ, L. How much extra will households pay for environmental improvement? Impacts of water and sewerage legislation in preparation on incomes of the poorest households in the South Bohemian Region. In Matějová, L. (ed.). Proceedings of the 21st International Conference Current Trends in Public Sector Research 2017. Brno: Masaryk University, 2017. pp. 305–312. ISSN 2336-1239. ISBN 978-80-210-8448-3 (článek v anglickém jazyce)

Název:

Studie k výši podpory malých a velkých podniků v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Zadavatel:

Národní centrum energetických úspor, z. s.

Řešitel:

IREAS Energy, s. r. o., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP; Ústav řízení a ekonomiky podniku, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze

Období řešení: 

1–3/2016

Popis:

Cílem studie bylo provést analýzu dopadů omezené alokace finančních prostředků pro velké podniky v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Dle rozhodnutí Evropské komise (C 2015; 3039) může v programu OPPIK podpora velkých podniků dosáhnout maximálně (po zohlednění všech výjimek a dalších okolností) necelých 30 % z celkové alokace OPPIK. Toto omezení ohrožuje možnosti vyčerpat disponibilní prostředky programu a tedy dosáhnout cílů OPPIK. Jedním z těchto cílů je i dosažení výrazných úspor energie v rámci specifického cíle 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a 3.5 Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem. V rámci projektu byla provedena ex-post analýza projektů podpořených v minulém programovacím období (2007–2013) a proveden výpočet pravděpodobných efektů OPPIKu za stávajícího nastavení programu z hlediska možnosti podpory malých a velkých podniků ve stávajícím programovacím období (2014–2020).  Byla také provedena analýza absorpční kapacity pro některé prioritní osy a právní analýza korektnosti stávajícího nastavení OPPIK.

Závěry:

Hlavní závěry studie lze shrnout následovně: omezení podpor velkým podnikům není smysluplné, neboť: a) brání efektivnímu dosahování vytyčených a schválených cílů programu OPPIK, b) brání podpoře malých a středních podniků, které jsou z definičních důvodů zařazeny do skupiny velkých podniků a c) je v rozporu s právním rámcem (odst. 3, Nařízení č. 1301/2013). Jako případný prostředek nápravy rozporu programu s nařízením EU se nabízí institut tzv. „Změny programů" upravený v čl. 30, Nařízení 1303/2013. Při lepším nastavení programu z hlediska podpory malých a velkých podniků by bylo možné za určitých předpokladů dosáhnout výrazně vyšších efektů (zejména úspor energie), než jaké předpokládá programový dokument OPPIK, a sice v úsporách konečné spotřeby energie úspor ve výši 28,4 PJ ročně (namísto nyní předpokládaných 17,5 PJ) a v úspoře primární energie 10,9 PJ ročně namísto stávajících 6,5 PJ ročně (tedy o 40 % více).

Zodpovědní
řešitelé:

Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D., Ing. Jiří Louda, Ing. Jan Macháč, Ing. Lenka Zemková, Mgr. Ladislav Sobotka, Petr Krautwurm

Ke stažení (pdf):

Omezení čerpání OPPIK velkými podniky ohrožuje plnění závazků – rozhovor s O. Vojáčkem v časopise SPEKTRUM (05–07 2016, strana 12)

Název:

Hodnocení dopadů návrhu (RIA) koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

IREAS centrum, s. r. o.

9–12/2014

Popis:

Projekt provedl hodnocení dopadů návrhu (RIA – regulatory impact assessement) koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Cílem projektu byl výběr takové varianty, která zajistí udržitelnost infrastruktury vodovodů a kanalizací (VaK), vytváření dostatečných rezerv na kontinuální obnovu VaK a zajištění kvalitní plynulé a bezporuchové dodávky pitné vody pro odběratele a čištění odpadních vod za přijatelné ceny. V rámci hodnocení dopadů byly posuzovány dvě varianty a zachování stávajícího způsobu regulace. Během zpracování RIA byly posuzovány náklady navržených variant a jejich přínosy. S ohledem na identifikované problémy současného stavu a hodnocené návrhy jejich řešení byla doporučena varianta, která posiluje roli Ministerstva zemědělství. Tato varianta počítá i s posílením spolupráce s ostatními rezorty, Úřadem vlády, Svazem měst a obcí, a to prostřednictvím vytvoření koordinační rady.

Název:

Srovnání uplatňování zásady partnerství veřejné správy a nestátních neziskových organizací při programování a implementaci strukturálních fondů v programovacím období 2007–2013 a evropských strukturálních a investičních fondů v programovacím období 2014–2020 s návrhy na opatření

Zadavatel:

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Úřad vlády České republiky

Řešitel:

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Období řešení: 

7–10/2014

Popis:

Partnerství státní správy se zástupci nestátních neziskových organizací při programování a používání Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen ESIF) je pro programové období 2014–2020 stanoveno Evropskou unií (dále jen EU) jako jeden z hlavních prvků při provádění strategie Evropa 2020. Zásada partnerství je definována jako úzká spolupráce mezi orgány veřejné správy a soukromým a neziskovým sektorem, a to v celém programovém cyklu – tedy přípravě, provádění, monitorování a hodnocení.

Cílem studie byla analýza naplňování zásady partnerství v Politice hospodářské a sociální soudržnosti EU v České republice, nalezení rezerv a doporučení pro zlepšení naplňování této zásady. Studie byla zpracována v průběhu července až října 2014. V rámci realizovaných řízených rozhovorů se zástupci neziskových organizací a řídicích orgánů a studiu příslušné literatury, identifikoval realizační tým šest základních problématických okruhů při naplňování zásady partnerství. Tyto okruhy byly analyzovány a z nich vzešla doporučení pro další zlepšení realizace zásady partnerství v podmínkách České republiky. 

Ke stažení (pdf):

Srovnání uplatňování zásady partnerství veřejné správy a nestátních neziskových organizací při programování a implementaci strukturálních fondů vprogramovacím období 2007–2013 a evropských strukturálních a investičníchfondů v programovacím období 2014–2020 s návrhy na opatření

Název:

Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OPLZZ

Zadavatel:

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

5/2013–1/2014

Popis:

 Hlavním cílem této evaluace bylo vyhodnotit fungování a výsledky projektů na podporu sociálního podnikání a podnikání znevýhodněných v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a Integrovaném operačním programu (IOP) a formulovat doporučení pro nastavení podpory v této oblasti v Operačním programu Zaměstnanost 2014+ a v příslušném operačním programu Evropského fondu pro regionální rozvoj pro programové období 2014–2020. Evaluace byla rozdělena do tří evaluačních úkolů:

1. Evaluační úkol č. 1 se zaměřoval na analýzu problémů a jejich příčin v oblasti inkluzivního a sociálního podnikání. Účelem této analýzy byla identifikace klíčových problémů a výzev České republiky v této sféře s ohledem na plánování veřejných politik zaměstnanosti a sociálního začleňování, a rovněž s ohledem na plánování intervencí podpořených z Evropského sociálního fondu.

2. Evaluační úkol č. 2 byl orientován na evaluaci specifické podpory sociálního podnikání poskytnuté v rámci globálního grantu OP LZZ Sociální ekonomika (výzva č. 30) a v rámci oblasti intervence 3.1c) Investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky IOP.

3. Evaluační úkol č. 3 byl zaměřen na evaluaci projektů OP LZZ orientovaných na inkluzivní podnikání. Evaluace tedy byla vztažena na podporu zahájení podnikání osob znevýhodněných na trhu práce, příp. znevýhodněných osob, které již podnikají. 

Ke stažení (pdf):

Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OPLZZ

Název:

Pilotní Counterfactual Impact Evaluation OP LZZ, oblast podpory 1.1

Zadavatel:

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

5/2011–12/2013

Popis:

Cílem projektu bylo použití uznávaných evaluačních metod counterfactual impact evaluation (CIE) k zodpovězení následujících otázek:

1) Jaký skutečný kauzální účinek (impact/effect) měla intervence v podobě projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast podpory 1.1 ve srovnání s kontrafaktuální situací bez intervence na podpořené společnosti, a to na konkurenceschopnost podniků (např. vyjádřenou růstem objemu tržeb a zisku), investice podniků do vzdělávání zaměstnanců, fluktuaci zaměstnanců podniků, růst podniku vyjádřený nově vzniklými pracovními místy. Existují statisticky významné rozdíly v účinku na některé skupiny podpořených podniků? Pokud ano, jaké?

2) Jaký je mechanismus účinku výzvy na podpořené společnosti?

3) Proč intervence (ne)funguje?

Cílem projektu nebyla jen samotná kontrafaktuální analýza účinků projektů, ale také zpracování této pilotní evaluace jako případové studie CIE pro evaluační komunitu a identifikace oblastí intervencí evropských fondů v České republice, které jsou zvláště vhodné pro aplikaci CIE.

Hlavní výstupy lze nalézt na http://cie.vse.cz.