Ovzduší a energetika

Název:

Dopracování metodiky k udělování výjimek z aplikace úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými  technikami pro zařízení kategorie 1.1. Spalování paliv v zařízením o celkovém jmenovitém příkonu 50 MW nebo více

Ministerstvo životního prostředí České republiky

IREAS Energy, s. r. o.

7/2017–1/2018

Popis:

Cílem studie je provést rozpracování metodiky pro udělování výjimek z nejlepších dostupných technik pro velká spalovací zařízení, zejména s ohledem na výši přiměřených jednotkových nákladů na snižování emisí.

Závěry budou využity pro rozpracování metodického pokynu pro povolující úřady. Tyto úřady budou o udělení výjimky pro spalovací zařízení rozhodovat.

Zodpovědní

řešitelé:

doc. Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D.; Ing. Jan Macháč, Ph.D.; Ing. Jan Brabec; Ing. Jiří Louda, Ph.D.; Ing. Lenka Zemková

Název:

Comprehensive model of waste heat utilization in CE regions (CE-HEAT)

Interreg Central Europe, prioritní osa 2 Spolupráce v oblasti nízkouhlíkových strategií ve Střední Evropě

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Národní centrum energetických úspor, z. s. (NCEU)

5/2016–4/2019

Popis:

Projekt se zaměřuje na úspory energie prostřednictvím využití odpadního tepla. Odpadní teplo je teplo, které jeho výrobce (firma, obec) nevyužívá, přitom ho z technického hlediska využít lze. Jedná se např. o teplo z technologických procesů, chladících zařízení, ze spalovacích procesů apod. Toto teplo může být využito jiným subjektem, který si ho nyní musí vyrábět. Využití odpadního tepla tak představuje příležitost k energetickým úsporám, k úspoře finančních prostředků i k ochraně životního prostředí, zprostředkovaně také ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky. Potenciál úspor v odpadním teple v České republice představuje cca 5 PJ ročně, což je teplo pro 100 000 domácností (tedy např. přibližně pětinu domácností v Praze). Do tohoto tříletého mezinárodního projektu je kromě České republiky zapojeno dalších 5 evropských zemí. Leaderem je slovinský institut E-zavod. Naší spolupracující prganizací v ČR je společnost IREAS Energy, s. r. o.

Cíle projektu:

Cílem projektu je přispět jak k identifikaci zdrojů odpadního tepla, tak k jeho skutečnému využití, a to ve spolupráci s firmami, kraji a obcemi. Všechny aktivity českého řešitelského týmu (NCEU a IEEP) směřují k systémovým změnám na úrovni České republiky. Tyto změny povedou k dlouhodobému zvýšení využívání odpadního tepla. Naším cílem je poskytnout vlastníkům odpadního tepla návrh nejlepšího řešení jeho využití a minimalizovat jejich úsilí na nalezení tohoto řešení. Z tohoto důvodu nad rámec projektu koncentrujeme ve spolupráci s naší partnerskou společnosti IREAS Energy, s. r. o. nejlepší experty, projektanty a technologické firmy, které se odpadním teplem zabývají.

Projekt CE-HEAT též napomůže ke vzájemné spolupráci zahraničních pracovišť s českou akademickou sférou, krajskou a obecní samosprávou i s firemní sférou.

Zodpovědní

řešitelé:

doc. Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D.; Ing. Jan Macháč; Ing. Jan Brabec; Ing. Jiří Louda, Ph.D.; Ing. Lenka Zemková; Ing. Ondřej Kubica; Mgr. et Mgr. Jakub Vít

Odkazy:

CE-HEAT oficiální webová stránka projektu

CE-HEAT na Facebooku

CE-HEAT na Twitteru

Mapa zdrojů odpadního tepla

Název:

Studie k výši podpory malých a velkých podniků v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Zadavatel:

Národní centrum energetických úspor, z. s.

Řešitel:

IREAS Energy, s. r. o., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP; Ústav řízení a ekonomiky podniku, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze

Období řešení: 

1–3/2016

Popis:

Cílem studie bylo provést analýzu dopadů omezené alokace finančních prostředků pro velké podniky v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Dle rozhodnutí Evropské komise (C 2015; 3039) může v programu OPPIK podpora velkých podniků dosáhnout maximálně (po zohlednění všech výjimek a dalších okolností) necelých 30 % z celkové alokace OPPIK. Toto omezení ohrožuje možnosti vyčerpat disponibilní prostředky programu a tedy dosáhnout cílů OPPIK. Jedním z těchto cílů je i dosažení výrazných úspor energie v rámci specifického cíle 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a 3.5 Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem. V rámci projektu byla provedena ex-post analýza projektů podpořených v minulém programovacím období (2007–2013) a proveden výpočet pravděpodobných efektů OPPIKu za stávajícího nastavení programu z hlediska možnosti podpory malých a velkých podniků ve stávajícím programovacím období (2014–2020).  Byla také provedena analýza absorpční kapacity pro některé prioritní osy a právní analýza korektnosti stávajícího nastavení OPPIK.

Závěry:

Hlavní závěry studie lze shrnout následovně: omezení podpor velkým podnikům není smysluplné, neboť: a) brání efektivnímu dosahování vytyčených a schválených cílů programu OPPIK, b) brání podpoře malých a středních podniků, které jsou z definičních důvodů zařazeny do skupiny velkých podniků a c) je v rozporu s právním rámcem (odst. 3, Nařízení č. 1301/2013). Jako případný prostředek nápravy rozporu programu s nařízením EU se nabízí institut tzv. „Změny programů" upravený v čl. 30, Nařízení 1303/2013. Při lepším nastavení programu z hlediska podpory malých a velkých podniků by bylo možné za určitých předpokladů dosáhnout výrazně vyšších efektů (zejména úspor energie), než jaké předpokládá programový dokument OPPIK, a sice v úsporách konečné spotřeby energie úspor ve výši 28,4 PJ ročně (namísto nyní předpokládaných 17,5 PJ) a v úspoře primární energie 10,9 PJ ročně namísto stávajících 6,5 PJ ročně (tedy o 40 % více).

Zodpovědní
řešitelé:

Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D., Ing. Jiří Louda, Ing. Jan Macháč, Ing. Lenka Zemková, Mgr. Ladislav Sobotka, Petr Krautwurm

Ke stažení (pdf):

Omezení čerpání OPPIK velkými podniky ohrožuje plnění závazků – rozhovor s O. Vojáčkem v časopise SPEKTRUM (05–07 2016, strana 12)

Název:

Ekonomická analýza podpůrných služeb pro provozovatele distribučních soustav

ČEZ Energo, s.r.o.

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

06/2015-09/2015

Popis:

Cílem studie bylo provést analýzu ekonomických a institucionálních souvislostí poskytování podpůrných služeb Ostrovní provoz a Start ze tmy. Zvláštní pozornost byla věnována ekonomické analýze poskytování uvedených podpůrných služeb elektrárnou ve Vrchlabí, a to jak z pohledu zdroje samotného, tak z pohledu distribuční soustavy. Studie se věnovala také analýze a prioritizaci možných způsobů financování předmětných podpůrných služeb, včetně legislativních a dalších institucionálních omezení využití jednotlivých možností (zahrnutí vícenákladů do regulované báze aktiv, přímá investiční dotace, dotace ze státního rozpočtu, finanční účast odběratelů).

Závěry: Na základě pilotního projektu byly odhadnuty roční náklady spojené s poskytováním podpůrných služeb ve výši 201 000 Kč na instalovanou MWe. U provozovatelů distribuční soustavy byly odhadnuty náklady ve výši 287 - 510 Kč dodanou MWh v závislosti na technologické úrovni úprav distribuční soustavy (pilotní projekt nebo scénář s minimálními náklady). Jako prioritní schéma financování se ukázala být finanční účast subjektů spadajících do ostrovního projektu (jako platba za doplňkovou službu), s výjimkou napájení kritické infrastruktury, kde se jako nejvhodnější zdá být zahrnutí vícenákladů do regulované báze aktiv.

Využití výsledků: Výsledky budou využívány v rámci vyjednávání o budoucím způsobu podpory regulačních služeb v České republice.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Ekonomické hodnocení současné výše recyklačního příspěvku na fotovoltaické moduly umístěné na trh do 31. 12. 2012 v reakci na Zákon o odpadech a návrh možné změny příspěvku s ohledem na právní závazky

Ministerstvo životního prostředí ČR

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

05/2015-09/2015

Popis:

Projekt byl zaměřen na kritickou revizi stávající výše vkladů recyklačních příspěvků vlastníků solárních elektráren a provozovatelů kolektivních systémů, kteří se budou muset vypořádat s fotovoltaickými moduly po skončení jejich životnosti. Současná výše je stanovena na 8,50 Kč/kg na fotovoltaický modul a musí být zaplacena do roku 2019. Tento příspěvek je kritizován jako neúměrně vysoký. Současný systém zahrnuje všechny instalace uvedené do provozu do roku 2013 (což odpovídá většině instalací v České republice) s přibližným výkonem 2 124 MWp.

IREAS zpracoval kritickou analýzu výše a účelu využití recyklačních příspěvků, možných a pravděpodobných nákladů a výnosů budoucí recyklace modulů. Zároveň byly analyzovány i administrativní a přepravní náklady a náklady na sběr modulů. Všechny výše uvedené části byly zjištěny na základě vlastních propočtů a rozsáhlých konzultací v České republice i zahraničí.

Závěry: Na základě analýzy výše stávajícího poplatku na budoucí recyklaci byla Ministerstvu životního prostředí České republiky navržena částka v rozpětí 5,2-7,8 Kč/kg fotovoltaického modulu. Dále byla navržena revize stávajícího systému plateb a závazků jednotlivých zúčastněných stran. Zvláštní pozornost byla věnována malým instalacím (cca do 10 kWp), kde byly navrženy významné změny systému.

Využití výsledků: Výsledky budou využity Ministerstvem životního prostředí ČR při jednáních o změnách výše a případně i systému poplatku na budoucí recyklaci.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Posouzení dopadů navrhované směrnice EP a Rady o omezení některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (tzv. Směrnice MCP)

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Teplárenské sdružení České republiky

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

4–8/2014

Popis:

Cílem projektu bylo vyhodnotit dopady případného přijetí návrhu Směrnice na snížení znečištění ze středních spalovacích zařízení s instalovaným tepelným příkonem 1–50 MWt z prosince 2013 (dále uváděno jako Směrnice), který je součástí „Balíčku opatření na ozdravení vzduchu v Evropě“. Cílem návrhu Směrnice je výrazné snížení emisích limitů pro prach, SO₂ a NO_x. Analýza ekonomických dopadů na jednotlivé členské státy zadaná Evropskou komisí uvádí pro ČR roční náklady ve výši 160 mil. Kč. Společnost IREAS provedla detailní ekonomickou analýzu dopadů návrhu Směrnice na národní úrovni s využitím svého modelu SimTool.

Závěry: V rámci šetření byly získány podklady od 146 zdrojů (40 % z celkového počtu 365) v kategoriích hnědého a černého uhlí a kapalných paliv. Osloveno bylo celkem 177 zdrojů (48 % z celkového počtu 365). Pro modelování dopadů na úrovni podniků byl využit vlastní mikroekonomický model SimTool. Celkové průměrné roční náklady dosahují 1,7 mld. Kč a jsou tak přibližně 10 x vyšší, než předpokládá Analýza dopadů Evropské komise. Přijetí Směrnice v analyzované podobě mělo největší dopad na hnědouhelné zdroje.

Využití výsledků: Výsledky byly využity v rámci projednávání návrhu Směrnice v pracovní skupině Rady EU „Working Party on the Environment“ (využití při formulaci instrukcí na jednání WPE) a ve výborech Evropského parlamentu ENVI a ITRE.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Návrh vyhlášky k aplikaci výjimky z nejlepších dostupných technik (výjimka z BAT) dle článku 15 Směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU)

Ministerstvo životního prostředí České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

11/2012–1/2013

Popis:

Cílem projektu bylo vytvořit návrh části vyhlášky pro udělování výjimek z nejlepších dostupných technik (BAT) dle článku 15 směrnice 2010/75/EU, kde Směrnice stanoví, že provozovateli může být udělena výjimka z BAT pro nepřiměřené náklady. V rámci projektu byl proveden právní rozbor na základě existujících judikátů v oblasti přiměřenosti regulace a následně vytvořen návrh metodiky pro udělování výjimek, včetně výpočtových tabulek pro náklady a přínosy regulace.

Závěry: Posouzení žádosti o výjimku musí být založeno na porovnání environmentální významnosti zdroje a ekonomice hodnocené investice.
Environmentální významnost zdroje je odvozena od jeho právní klasifikace a zařazení do některých zvláštních režimů (např. tzv. imisně významný zdroj nebo vyjmenovaný zdroj) a od rozdílu v emisních limitech stanovených dle BAT a výší emisních limitů navržených v žádosti o výjimku. Posouzení ekonomiky investice vychází z návrhu na výpočet nákladů na investici při přechodu na BAT. Posouzení žádosti probíhá na základě srovnání environmentální významnosti zdroje a ekonomiky požadované investice. Základní principy posuzování přiměřenosti: 1) vhodnost – zda opatření umožňuje dosáhnout sledovaný cíl; 2) potřebnost – zda cíle nelze dosáhnout lépe jiným prostředkem, 3) minimalizace zásahů – zda opatření omezuje své adresáty co nejméně.

Využití výsledků: Výstupy byly zapracovány do vyhlášky k zákonu o integrované prevenci. Výstupy zvyšují transparentnost a předvídatelnost procesu udělování výjimky z BAT, z čehož má prospěch jak státní správa, tak provozovatelé zařízení v režimu integrované prevence.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Hodnocení dopadů environmentální a energetické legislativy a regulativy s ohledem na konkurenceschopnost českého průmyslu do roku 2020 - část Analýza dopadů IPPC

Svaz průmyslu a dopravy České republiky

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

02/2012 - 06/2013

Popis:

V rámci studie byly vyčísleny náklady, které budou muset jednotlivé podniky a průmyslové sektory vynaložit v následující dekádě za účelem splnění požadavků Směrnice o průmyslových emisích (Industrial Emissions Directive, 2010/75/EU), respektive té její části, která byla do českého právního řádu transponována novelou „zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů".

Závěry: Náklady byly odhadnuty na 112 mld. Kč v období 2010 – 2020. Největší dopady jsou očekávány (v tomto pořadí) v sektoru elektroenergetiky (NACE 35), v chemickém průmyslu (NACE 20), hutním průmyslu (NACE 24), výrobě koksu a ropy (NACE 19).

Využití výsledků: Výstupy využity Svazem průmyslu a doprav pro komunikaci ekonomické zátěže z environmetální regulace s policy makery.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Odborné vzdělávání úředníků pro výkon státní správy ochrany ovzduší v České republice

Ministerstvo životního prostředí České republiky

IREAS centrum, s. r. o.

11/2011–1/2014

Popis:

Cílem projektu bylo přispět ke zvýšení efektivity výkonu státní správy v řízení kvality ovzduší prostřednictvím průběžného vzdělávání úředníků. Projekt reagoval na potřeby vyplývající z právní úpravy, realizace politiky ochrany ovzduší na národní, krajské a místní úrovni, vývoje v oblasti technologií pro ochranu ovzduší a komplexnosti technických aspektů ochrany ovzduší. V rámci projektu byl připraven a pilotně odzkoušen vzdělávací program ve formě série odborných seminářů. Projekt byl realizován ve spolupráci s firmou Vodní zdroje Ekomonitor, s. r. o. 

Název:

Ekonomické zhodnocení opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji v rámci zakázky „Posílení absorpční kapacity PO₂ – analýza národních a krajských koncepcí“

Ministerstvo životního prostředí České republiky

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

1/2011–5/2011

Popis:

Cílem ekonomické části projektu (kterou zpracovávala společnost IREAS, Institut pro struturální politiku, o. p. s.) bylo ekonomické zhodnocení jednotlivých možností zlepšování kvality ovzduší v nejvíce imisně zatížených oblastech Moravskoslezského kraje. Analýza byla zaměřena na kvantifikace jednotkových nákladů na zamezení emisí prachu (tedy nákladech na nevypuštění 1 tuny prachu) v sektorech průmyslu, lokálních topenišť a dopravy.

Závěry: Analýza ukázala, že existují dramatické rozdíly v nákladech na zamezení znečištění. Tyto náklady se liší v řádu stovek procent. Jako nejlevější opatření se jednoznačně ukázalo snižování emisí u lokálních topenišť (od 50 000 Kč do 500 000 Kč; pouze zateplení vychází od 1 mil do 2 mil. Kč/t TZL), následováno opatření v průmyslu (od 0,3 mil. Kč do cca 3 mil. Kč; střední hodnota se pohybuje kolem 0,5 mil. Kč). Jako velmi nákladná se ukázala opatření v sektoru dopravy (od 10 do 30 mil. Kč; pouze autobus na CNG vykazuje nižší náklady, a to 2 mil. Kč). Závěry analýzy ukazují na nutnost provádění ekonomických analýz při formulaci politik ochrany ovzduší při volbě a prioritizaci opatření. Stejný závěr však platí i pro politiky ochrany klimatu, vod atp.

Využití výsledků: Výstupy a jejich opakovaná prezentace významně přispěly k posunutí veřejné debaty o regulaci zdrojů znečišťování ovzduší od velkých průmyslových zdrojů směrem k lokálním topeništím. Výsledky jsou dodnes nezávisle na zpracovatelích prezentovány policy makery na všech významných konferencích o ochraně ovzduší v MSK (naposledy duben 2015 zmocněnec vlády doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.).

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Ekonomická analýza opatření zlepšujících kvalitu ovzduší – součást studie: Posílení absorpční kapacity prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí – analýza národních a krajských koncepcí

Ministerstvo životního prostředí ČR

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

2011

Popis:

V rámci širšího projektu analýzy národních a krajských koncepcí v oblasti životního prostředí byla zpracována jedna z dilčích částí- ekonomická analýza opatření zlepšujících kvalitu ovzduší. Na jejím základě společně s výstupy z dalších oblastí byl pak zpracován návrh na změny v Programovém a Implementačním dokumentu Operačního programu Životní prostředí.

Název:

Studie ekonomických dopadů splnění emisních limitů podle směrnice 2010/75/EU na menší výrobce tepelné energie (do 200 MWt)

Zadavatel:

Teplárenské sdružení České republiky

Řešitel:

e-academia.eu, s. r. o.

Období řešení: 

6/2010–9/2011

Popis:

Studie se zabývala modelováním ekonomických dopadů transpozice Směrnice o průmyslových emisích (Industrial Emissions Directive; 2010/75/EU) na vybraný vzorek středně velkých teplárenských zdrojů (příkon od 110 do 214 MWt). Zdroje byly vybrány tak, aby co nejlépe reprezentovaly skutečné zastoupení teplárenských provozů v ČR, které mohou potenciálně využít přechodného období pro zdroje CZT. V analýze byly zastoupeny jak zdroje splňující emisní parametry odpovídající nejlepším dostupným technikám (BAT) tak zdroje před zásadní modernizací. Celkově bylo modelováno 8 zdrojů – 4 hnědouhelné, 2 černouhelné a 2 plynové.

Závěry: Analýza ukázala, že neumožnění využití výjimky by se nejvíce projevila u starších hnědouhelných provozů, kde by nutnost plnit emisní limity na úrovni nejlepších dostupných technik vedla ke skokovému navýšení ceny tepla v průměru o 58 Kč/GJ (odpovídá 10% navýšení ceny tepla) s průměrnými investičními náklady cca 400 mil Kč/zdroj. Tento dopad studie vyhodnotila jako potenciálně závažný v synergii s ostatními negativními vlivy, které ve sledovaném období na sektor dopadají. Pro modelování dopadů byl využit vlastní mikroekonomický model SimTool.

Využití výsledků: Výstupy byly zapracovány do hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu komplexní novely zákona o ochraně ovzduší s následnou aplikací přechodného období do textu zákona.

Zodpovědní
řešitelé:

Název:

Ekonomické hodnocení snížení emisí skleníkových plynů zemí EU o 30 % oproti roku 1990

Zadavatel:

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Řešitel:

e-academia.eu, s. r. o.

Období řešení: 

5/2010–9/2010

Popis:

Cílem studie byla analýza ekonomických dopadů uvažovaného navýšení redukčního cíle pro emise skleníkových plynů z 20 % na 30 % do roku 2030 oproti roku 1990. Analýza byla provedena jak na úrovni agregovaných emisí pro jednotlivé sektory ekonomiky, tak na úrovni ekonomických dopadů ve vybraných průmyslových sektorech potenciálně ohrožených zvýšeným redukčním cílem.

Závěry: Studie ukázala, že navýšení redukčního cíle a s tím spojené snížení alokace bezplatných povolenek by vedlo ke zhoršení konkurenceschopnosti a v některých případech i k vážnému ohrožení ekonomické rentability sektorů potenciálně ohrožených únikem uhlíku (carbon leakage), zejména odvětví s nízkou ziskovou marží, homogenním produktem a procesními emisemi (výrobci cementu, vápna atp.). V analýze byla využita detailní emisní data Českého hydrometeorologického ústavu. Pro ekonomickou analýzu byl využit vlastní mikroekonomický model SimTool.

Využití výsledků: Výsledky byly využity v rámci projednávání návrhu novely Směrnice v pracovní skupině Rady EU „Working Party on the Environment“ (využití při formulaci instrukcí na jednání WPE) a v rámci projednávání ve výborech Evropského parlamentu ENVI.

Zodpovědní
řešitelé: